% poezie - básnířky a básníci
FÓRUM

 


Druhý a poslední

by

 
Po přechodu malé děcko
teď je z něho placka
po přechodu malé děcko šlo
nedošlo


Matka se svou dcerou
samoobsluhou se derou
jejich tváře jasný svit
hledají co nakoupit


bezradně se líně plazí
hadí ocas bez hlavy
přeseknut byl písní kosy
vede život bezhlavý


na kopci v domě
potkal jsem dcerku
chtěla tam po mě
lízat prdelku

krátká to chvilka
jal jsem se činu
mladá prdelka
radostí zhynu


měl jsem přítele
šukali jsme si prdele

přítele jsem měl
umřel


letěli jsme oblohou
bez rukou a bez nohou
křídla vzrostla z planých zad
nespadneme snad


na zadku jsem celý den
obtěžován opruzem


dítě stálo u silnice
bezpečnosti nedbalo
koukli jsme se tam po chvilce
už tam nebylo


opilý sám v šeru
na ulici seru
výkaly své hustě
na vozovku peru


noční oblohou sám jsem šel
do hospody dojít chtěl
noční ptáci křik a řev
ucítili ve mě krev
než jsem chytil další nádech
hrabali se drápy v zádech




nahý lezu do vany
se svými třemi pannami
vzápětí lezu ven z vany
a panny už nejsou pannami


až rozum z toho stál
co dělo se tam opodál
mraků zástup vítr hnal
hrůzný strach se lidu jal
propukla panika
propuklo peklo
lidskou rasu
již navždy smetlo.


neumím vyjádřit své city z očí do očí
a když se odhodlám k tomu
- není už komu


jednou podíval se z rána
podíval se oknem ven
viděl tam jak jeho máma
leží klidně pod stolem

vyběh´ na dvůr chudák brečí
vědět chtěl co stalo se
matka na zemi jen leží
odpočívá zdálo se

klekne k ní na ruku sáhne
matka jeho mrtvá je
pouto k matce smrt ho táhne
půjde s ní až do ráje

rozhodnul se teď to stvrdí
slzy štěstí na očích
nůž si vrazí do hrudi
navždy spolu v náruči




Pohřeb
zdi objaly mé tělo
a již nikdy víckrát jsem neviděl
východ Slunce
i světlo stalo se pro mne jen vzpomínkou
necítím se jako dřív
snad chybí mi tu lidský hlas


PRVNÍ

vešel jsem do světnice a zašeptal Ámen
dal krmení pro opice
a na krk si uvázal kámen
Já nechci žít
chci skočit pod vodu
já tam chci hnít
a užívat vodu bez sodu






v noci zase na chodník
kapky padají
lidi co jsou opilí
s nima taky padají





sedí sám v koutě
cigáro v ruce
kouká se divně
sedí tak tiše




Nahý si ležím v posteli
však náhle mne někdo zastřelí
otvírám oči co to je?
vrah v pistoli měl slepé náboje
chtěl mne snad zabít či vyděsit mne chtěl
po tom už nepátrám
však možná bych měl
teď už jen pochybný, prázdný život vedu
už jenom čekám kdo pošle mne k ledu



Posted on Apr 4, 2002, 9:38 PM

Respond to this message

Return to Index

Create your own forum at Network54
 Copyright © 1999-2009 Network54. All rights reserved.   Terms of Use   Privacy Statement  
[Na zdi psáno]