% poezie - básnířky a básníci
FÓRUM
Krásná smutná noc
by zaneta linhartova
Krásná smutná noc
Tma pohtila světlo denní,
obloha svého vládce mění,
noc od dne vládu přebírá,
slunce v kaluži krve umírá...
Nebeská plocha otvírá se jasem,
já stojíc pod ní sama zas jsem,
Tys zapomněl tvé vřelé sliby,
zůstaly tu jen tvé chyby....
Chlad tvůj moji duši drásá,
cynické tvé srdce jásá?
Slyšíš? Slyšíš řev té duše.
Proč díváš se jen tak suše?
Řekni proč? Co jsi náhle ztratil?
Proč jen jsi naše plány zhatil?
Proč jen jsi náhle člověk cizí,
říkals, že tahle láska je ta ryzí!
I ten třpyt stříbra v očích mých,
nechává v tvém srdci jenom sníh.
Nechci já být jenom tvůj hřích!
To zůstaň raději ve fantasiích svých!
Teď stojím tu sama v noční tmě,
na rtech jen zbytky rtěnky slíbané,
slzami protkané ztěžklé řasy,
chvěje se zrak pod oceánem noční krásy...
Posted on Mar 26, 2001, 9:40 PM
Respond to this message
Return to IndexResponses- Untitled.
on Mar 26, 2001, 9:43 PM
- Proč. Fastben on Mar 26, 2001, 9:51 PM
[Na zdi psáno]