Cítím se teď tak bez života,
jako velká deštivá slota.
Už kapek na mě tolik prší,
že necítím já jejich chlad.
Necítím jak život ve mně srší,
Proč nemám po životě hlad.
Proč cítím se jak pes spráskaný,
když radostí bych tančit měl.
Proč život není ku mě laskavý,
Proč smutnou píseň on mi pěl.
Snad pocit je to jenom v duši,
pocit co tu zítra nebude.
Třeba zmizí, kdo ví, kdo tuší
a mého smutku ubude
Proč tělo mi teď žere,
Proč do krve mou duši týrá.
Proč se mnou se pocit pere,
Proč v zrcadle na mě ráno zírá.
Proč já, proč ne někdo jiný?
Proč? Ptám se Vás lidé.