Ked tak citam tie vase navrhy tych sufixov a prefixov, tak sa mi zda, ze asi ostanem pri tych zakladnych prirodzenych slovanskych jazykoch, pretoze tych "pridavnych veci" je tam tak vela, ze to zacina byt pomaly uz ako v prirodzenych slovanskych jazykoch, co je velmi tazke na ucenie sa pre cudzincov a gramaticke chyby robia aj samotni slovania v tychto svojich narodnych jazykoch, co neprospieva vzajomnemu dorozumievaniu sa.
Ja stale nechapem, preco by sme namali prijat system pri slovesach, ktore by boli v neurcitku zakoncene len na -t a tak isto tento tvar by ostal aj pre pritomny cas.
ja idet, ti cxitat /c'itat, mi vedet, vi sportit ......
To je absolutne jedno aka samohlaska je pred spoluhlaskou -t. Preco by sme mali "hladat" akysi "koren slov". To nema ziadny zmysel. Jednoducho je potrebne sa naucit vsetky neurcitky slovies (ktore by boli pouzivane aj ako tvar v pritomno case) a vsetko ostatne bude odvodzovane od nich, za urcitych gramatickych pravidiel.
Ja neviem, co je na tom zlozite. Preco to nechcete pochopit.
Ved ked povies v pritomnosti : Ja idet, tak v minulosti to bude : Ja idel
Ked povies v pritomnosti : Ja robit, tak v minulosti to bude : Ja robil
Nechapem, co je na tom "tazke". Jednoduchsie to uz ani nemoze byt.
Nic viac netreba, len sa naucit neurcitky slovies (co je bezne v kazdom jazyku)
Dalsie gramaticke konstrukcie sa budu odvadzat od tychto neurcitkov slovies, napr.
idet, idel,(buduci cas este prediskutujeme), spodstatnene sloveso s koncovkou -enie by bolo idenie,v plurali ideni, rozkaz by bol napr. idi (koncovka -i pre rozkaz, pre 2. osobu singularu, ostatne by sa tvorili napr. osobnymi zamenami napr. mi idi, vi idi ...
co je 1. slovanske a 2. velmi jednoduche. S nicim to "nekoliduje" a je to velmi jednoduche, co si kazdy zapamata na prvy raz.
A tak to bude aj s ostatnymi slovesami, kde koncovka bude len - t a samohlasky pred nim mozu byt akekolvek (na tom vobec nezalezi)
Podstatne mena zakoncene v mnoznom cisle na -i (co je prirodzene slovanske, namiesto "neslovanskeho" -s.
Pracovalo by sa len so samohlaskami, ktore by "zakoncovali" niektore tieto podstatne mena : zxena " / z´ena, idea, harmonia ....
"Nahrada" ( a nie vas pojem "amputacia", co je nezmysel) by bolo len "vynechanim" koncovej samohlasky a jej nahradenim za koncove -i, co je slovanske a nesposobuje to ziadny problem. Samozrejme ako v Sloviu, tak aj v tomto jazyku by bolo potrebne sa naucit vsetky podstatne mena v jednotnom cisle, co sa prakticky deje aj v ostatnych prirodzenych jazykoch sveta.
Urcovanie rodu (gender) by sa malo diat pomocou ten / ta, pokial podstatne meno ma, alebo vieme ake ma pohlavie. Napr. ten delfin / ta delfin(a), ten slon - ta slon(a) a pod. V povodnom Slovene som mal len tieto urcovacie / ukazovacie zamena, ktore charakterizovali (odlisovali) rod pri niektorych zivotnych podstatnych menach, kde ho chceme "zdoraznit". Potom som tam po case pridal koncovku - a pri zenskych podstatnych menach, pricom ukazovacie zameno sa v tomto pripade moze vynechat,
napr. europan - europana, german - germana, anglian - angliana, s´ofer - s´ofera, direktor - direktora, s´ef - s´efa a pod.
Samozrejme nezivotne podstate mena nemaj pohlavie a tym padom nemaju rod a teda vsetky budu pod oznacenim - to, napr. to stol, to komputer, to okno, to kniha, to internet, to auto, to ocean, to zem a pod. Je to logicke a jednoduche.
Samozrejme pokial nebudeme vedie, alebo nebude to potrebne aby sme pri zivotnych podstatnych menach rozlisovali rod (pohlavie), tak tam bude vseobecne oznacenie - to, to je jedno o ake zviera, rastlinu ide, okrem takych zvierat, ktore maju osobitne vyjadrenie pre samicu a samca ako napr. mac´ka / kocur, sliepka / kohut, krava / vol, hus / gunar, a pod. Alebo vytvorme pre tieto pojmi uplne ine slova, ktore budu jednotne pre kazde z tychto pohlavi a budu s odlisovat len : ten / ta (a), ale tym padom to uz nebudu cisto slovanske slova, ale akesi novo-vymyslene tvary, ktorym mozno bude malokto rozumiet. Samozrejme, je to jedna z moznych alternativ.
Napr. ked budeme vidiet letiet orla, tak na prvy pohlad nevieme, ci sa jedna o samicu, alebo samca. V takomto pripade sa bude oznacovat jednoducho vseobecnym vyjadrenim TO OROL. Pokial veterinari, alebo biologici budu tohto dravca blizsie skumat a budu chciet rozlisovat jeho pohlavie, tak uz sa to bude diferencovat systemom : TEN OROL, TA OROL / (TA)OROLA.
Co je velmi logicke a jednoduche. Nic viac a nic menej tam v tejto casti nebude.
Cize ziadne "zbytocne" a komplikovane koncovky typu : -ic, ica, inca, iknik, ik, ika
a ja neviem co este, by taketo podobne nezmysli nemali byt.
Mozno ze sa to bude trochu zdat zo zaciatku urcitym sposobom "slovansky neprirodzene", ale uvedomme si, co vlastne chceme - jednoduchu a logicku
gramatiku, alebo taku, aka je v sucastnych slovanskych prirodzenych jazykoch,
co potom nema zmysel nieco umelo tvorit a tym padom teda ostanme a dorozumievajme sa navzajom prirodzenymi slovanskymi, narodnymi jazykmi, hoci aj s komplikovanou gramatickou strukturou a zabudnime na spolocny, jednoduchy
a logicky vseslovansky jazyk.
Izvinijm Ioannes, no ne imaijm tak duzxo cxas cxitat, razumit (ne imajm dobrju Slovakju slovknig) i otvetit tvoi dolgju komentaris. Prosijm pisaj tolk dva ili tri slov-grup o din tem.
Denkujm!
Nechapem vas [Eugeniusx + ostatni, ktori pisete v anglictine]. Na jednej strane obhajujete a zastavate slovanske jazyky a na druhej pisete anglicky.
Ak nerozumies slovencine, tak potom mas slabe zaklady v slovanskych jazykoch, pretoze slovencina je jednotiaci jazyki medzi vychodnymi, zapadnymi a juznymi slovanmi. A dokonca by som povedal, ze poliaci mi celkom dobre rozumeju ked hovorim slovensky, tak potom si sa asi nacisto uz "ponemcil", alebo co ?
Ako chcete tvorit vseslovansky jazyk, ked sa nerozumiete navzajom ?
To ako keby som sa ja "sprtal" do tvorenia vsegermanskeho, alebo vseromanskeho jazyka, co im v podstate moc nerozumiem.
Vy si hovorite, ze ste slovania ? A nerozumiete mi co vam pisem !
Ja vam predsta pisem v jednom zo slovanskych jazykov ....
Nepisem norsky, alebo rumunsky !
Najprv by som vam vsetkym [tym, co nerozumeju slovanskym jazykom] aby sa najprv oboznamili ako - tak s ich slovnou zasobou a gramatikou, pretoze len tak sa da nieco spolocne vytvorit.
I kdybyh'om pr'ijali tvou domn'enku, z'e kaz'dy' Slovan ma' rozum'et t'em slovansky'm jazyku'm, ktere' jsou nejvi'ce "zlatou str'edni' cestou" (tj. slovens'tin'e, slovins'tin'e a rusi'ns'tin'e), stejn'e neh'a'pu, jak pr'esn'e by takova' komunikace m'ela fungovat. Slovan tedy pr'ec'te tvu'j slovensky' pr'i'sp'evek, porozumi' mu, napi's'e odpov'ed' - ale v ktere'm jine'm jazyce nez' ve sve'm rodne'm? Nu a ten jeho rodny' jazyk uz' nemusi' by't ostatni'm Slovanu'm srozumitelny' tak dobr'e jako slovens'tina. Anebo ma' kaz'dy' Slovan um'et slovensky i aktivn'e? To se na m'e nezlob, ale to je pr'ehnany' poz'adavek i na rodile'ho C'eh'a, jako jsem ja'. O Pola'ci'h' c'i Ukrajinci'h' ani nemluv'e.
Jak h'ceme tvor'it vs'eslovansky' jazyk, kdyz' si nerozumi'me navza'jem? Proto pra'v'e ten vs'eslovansky' jazyk tvor'i'me, abyh'om si pomoci' toho jazyka v budoucnosti vza'jemn'e rozum'eli dobr'e.
Ano, kaz'dy' tvu'rce vs'eslovanske'ho jazyka by m'el mi't za'kladni' pr'ehled o vs'eh' slovansky'h' jazyci'h', ale nemu'z'es' po n'em h'ti't dobrou pasivni' c'i dokonce aktivni' znalost t'eh'to jazyku'. Pra'v'e proto to d'ela'me ve spolupra'ci - protoz'e nikdo nemu'z'e v'ed'et vs'eh'no. Troufnout si na takovy' projekt bez spolupra'ce si mohou dovolit jen slovans'ti' polygloti. Ale i takovi', jak je vid'et na nas'em fo'ru, preferuji' spolupra'ci.
Zeptal jsem se t'e uz' na to jednou, tak to zkusi'm podruhe': Jak od ten delfin (nebo ta delfin) utvor'i's' napr'. pr'i'davne' jme'no nebo kteroukoli jinou odvozeninu bez ztra'ty informace o rodu? S my'm syste'mem (delfinic', delfinka) to jde snadno, to same' plati' i o syste'mu Slovia (delfinic, delfinica).
Zeptal jsem se t'e uz' na to jednou, tak to zkusi'm podruhe': Jak od ten delfin (nebo ta delfin) utvor'i's' napr'. pr'i'davne' jme'no nebo kteroukoli jinou odvozeninu bez ztra'ty informace o rodu? S my'm syste'mem (delfinic', delfinka) to jde snadno, to same' plati' i o syste'mu Slovia (delfinic, delfinica).
TAKZE - JA NECHCEM,ABY KAZDY ROZUMEL SLOVENCINE, ALE MYSLIM SI, ZE ZAKLADNU MYSLIENKU BY MAL Z TEXTU POCHOPIT. NAPR. NIKDY SOM SA NEUCIL SRBSTINU, BULHARCINU, ALEBO POLSTINU. KED ALE CITAM NIEKTORE TEXTY V TYCHTO JAZYKOCH, TAK VZDY POCHOPIM O CO TAM V TYCHTO TEXTOCH IDE. [MOZNO JE TO AJ TYM, ZE SOM SA POVINNE KEDYSI UCIL RUSTINU A HOVORI SA, ZE KED VIES 3 PRIBUZNE JAZYKY, TAK TEN STVRTY UZ POCHOPIS AJ BEZ UCENIA].
K TOMU CO JE HORE. TAKZE, TO ZE TENTO SYSTEM JE SUPER LOGICKY, PRETOZE NEMOZES DAVAT ROD NIECOMU, CO NEZIJE, NAPR. PAPIER, ZEM, STOL A POD.
ADJEDTIVUM UTVORIS JEDNODUCHO PRIDANIM KONCOVKY -E, TAK AKO JE TO V PRAVIDLACH.
TA DELFINE GOLOVA - delfinin hlava - [MYSLI SA TYM HLAVA SAMICE DELFINA].
RIBE H'VOST - ryby chvost
TEN KONE NOGI - konske nohy [MYSLI SA TYM KON, NIE KOBYLA]
TA KONE NOGI - kobyline nohy [AKO VIDIS TU IDE O KOBYLU / KLISNU, CIZE SAMICU]
A PODOBNE MOZES TVORIT VSETKY SUBSTANTIVA, VELMI JEDNODUCHO A PRAVIDELNE A BUDES TOMU ROZUMIET. IDE TU LEN O TO AKE SLOVA SA VYBERU AKO TIE ROZHODUJUCE, KTORE BUDU ZROZUMITELNE. GRAMATIKA JE PRAVIDELNA A VELMI JEDNODUCHA. NEMOZE TAM DOJST KU KOLIZII [AKO TO NIKTORY SLOVIO-ISTI TVRDIA - AK ANO NECH UVEDU PRIKLADY, CI TO JE, ALEB NIE JE MOZNE UTVORIT A CI BUDU S NIECIM KOLIDOVAT].
ESTE BY SOM CHCEL K TOMU DODAT, ZE KED SI PRESTUDUJES CELU GRAMATIKU SLOVENA, TAK ZISTIS, ZE VSETKO IDE UTVORIT, TAK AKO JE TO VYPRACOVANE. PRIPADNE NIEKTORE GRAMATICKE TVARY, KTORE BY BOLO POTREBNE DORIESIT - TIE MOZME UROBIT SPOLU VSETCI, ALE TO CO JE UZ VYPRACOVANE, TAK TO FUNGUJE A NAVYSE - JE TO
PRAVIDELNE A VELMI JEDNODUCHE. HOCI NIEKTORE TVARY SA MOZU ZDAT ZO ZACIATKU TROCHU DIVNA, ALE UVEDOM SI JEDNO, ZE SLOVANSKE SLOVA A PPRISNE SLOVANSKE GRAMATIKY JEDNOTLIVYCH SLOVANSKYCH JAZYKOV SU VELMI TAZKO OHYBATELNE PRI ZACHOVANI JEDNODUCHOSTI A PRAVIDELNOSTI, CO JE MOJE "MOTTO", ALEBO INAC
"GRO" MOJEHO SNAZENIA.
ONO SLOVIO, TAK TI POVIEM, ZE JE NA PRVY POHLAD MOZNO ZROZUMITELNEJSIE, ALE JE OVELA TAZSIE A NEPRAVIDELNEJSIE AKO GRAMATIKA SLOVENA.
AK BY SME MALI OSTAT PRI NEPRAVIDELNOSTIACH, TAZKEJ VYSLOVNOSTI SLOV A TAZKEJ GRAMATIKE S MNOZSTVOM TVAROV A MOZNOSTI, TAK POTOM MOZME ROVNO OSTAT PRI TYCH
SVOJICH NARODNYCH SLOVANSKYCH JAZYKOCH A BUDEME TAM, KDE SME TERAZ.
Aha ... Ale jak se pak pozna', z'e ten c'len ten/ta patr'i' k pr'i'davne'mu jme'nu a ne k nejbliz's'i'mu na'sleduji'ci'mu podstatne'mu jme'nu? Kdybychom napr'. cht'eli r'i'ct "rybi' ku'n'" (leps'i' pr'i'klad m'e ted' zrovna nenapada'), pr'ic'emz' ta ryba by byla samice, dostali bychom ta ribe kon. Znamena' to "kobyla vztahuji'ci' se k ryb'e neurc'ene'ho pohlavi'", nebo "ku'n' neurc'ene'ho pohlavi' vztahuji'ci' se k ryb'e-samici"?
Ano, za'kladni' mys'lenku poh'opi'm z ktere'hokoli slovanske'ho jazyka, ale to na plnohodnotnou komunikaci nestac'i'. Pr'i tvorb'e jazyka se diskutuji' daleko komplikovan'ejs'i' mys'lenky nez' takove', ktery'm je moz'no ti'mto zpu'sobem porozum'et. Proto se nediv, z'e tvy'm na'vrhu'm gramatiky v'ets'ina lidi' nerozumi' tak dobr'e, aby si na n'e mohli ud'elat n'ejaky' v'ecny' na'zor.
Gabriel :
Aha ... Ale jak se pak pozna', z'e ten c'len ten/ta patr'i' k pr'i'davne'mu jme'nu a ne k nejbliz's'i'mu na'sleduji'ci'mu podstatne'mu jme'nu? Kdybychom napr'. cht'eli r'i'ct "rybi' ku'n'" (leps'i' pr'i'klad m'e ted' zrovna nenapada'), pr'ic'emz' ta ryba by byla samice, dostali bychom ta ribe kon. Znamena' to "kobyla vztahuji'ci' se k ryb'e neurc'ene'ho pohlavi'", nebo "ku'n' neurc'ene'ho pohlavi' vztahuji'ci' se k ryb'e-samici"?
---------------------------------------------------------------
I :
Mne sa zda, Gabriel, z'e ti celkom dobre nerozumiem. Ako moz'e existovat
RYBI KUN ?
C'iz'e bud je to rybaci kun, alebo konska ryba. Takuto slovnu kons'trukciu predsa nemas' v z'iadnom slovanskom jazyku.
Neviem presne, c'o tym myslis'.
1. Je to kon, ktory sa podoba na rybu, alebo
2. Ryba, ktora sa podoba na kona.
Napr. pripustme taky priklad [v nejakej rozpravke].
ale potom tam bude nasledovat spojovnik -o, ako je to v mnohych slovanskych jazykoch, napr.
RIBOKON, alebo KONORIBA [prepac',ale v slovene to je slovo KON,pretoz'e by sa to mohlo mylit so zvieratom kunou, co je celkom iny druh zvierat.
Samozrejme c'len by bol taky ake je posledne substantivum.
Ked by sa to tykalo kona, ktory sa podoba na rybu, tak by to bol TEN RIBOKON.
Ked by sa to tykalo ryby, ktora sa podoba na kona, tak ryba, ktora by bola samcom a podobala by sa na kona by bola : TEN KONORIBA [bez ohladu ake je zakonc'enie tohto substantiva, pretoz'e slovania maju slovo ryba a nie ryb.
Tam by sa pohlavie odlis'ovalo od seba osobnym zamenom : TEN, TA.
Bez urc'enia pohlavia to samozrejme bude vz'dy : TO.
C'iz'e : TO RYBA [vo vs'eobecnosti]
TA RYBA [pri samici]
TEN RYBA [pri samcovi]
*zda sa to sice trochu nezvykle, ale tych nezvyklosti je v jazykoch Slovio a
Sloviansky tiez' dost.
Mysli's' to dobr'e, ale stejn'e v te' sloz'enin'e konoriba lze c'lenem vyja'dr'it jen pohlavi' ryby; ne pohlavi' kon'e, ktere'mu se ta ryba podoba'. Ja' vi'm, mluvi'me o extre'mni'h' situaci'h', ale pr'esto nevi'me, kdy v budoucnu by se na'm opomenuti' t'eh'to extre'mni'h' situaci' mohlo vymsti't. Proto preferuji, aby se do c'lenu pr'ed slovo da'valy pouze informace gramaticke', ne vy'znamove'. A pohlavi' je informace vy'znamova'.
Mysli's' to dobr'e, ale stejn'e v te' sloz'enin'e konoriba lze c'lenem vyja'dr'it jen pohlavi' ryby; ne pohlavi' kon'e, ktere'mu se ta ryba podoba'. Ja' vi'm, mluvi'me o extre'mni'h' situaci'h', ale pr'esto nevi'me, kdy v budoucnu by se na'm opomenuti' t'eh'to extre'mni'h' situaci' mohlo vymsti't. Proto preferuji, aby se do c'lenu pr'ed slovo da'valy pouze informace gramaticke', ne vy'znamove'. A pohlavi' je informace vy'znamova'.
----------------------------------------------------------------------
I : Gabrie, predsta urc'vanie rodu je vo vztahu : ukazovacie zameno - podstatne meno, a nie ukazovacie zameno - pridavne meno. Plati to len vtedy, ked to podstatne meno uz' pozname napr. s predos'lej vety, alebo rozhovoru.
Napr. TEN PEKNY DELFIN.
Nemoz'es' len tak povedat : TEN PEKNY, pretoz'e by ti nik nerozumel o koho vlastne ide. Takz'e ukazovacie a zaroven osobne zameno [tak ako je to v jazyku Sloveno sa vz'dy viaz'e k substantivu a nie k akjektivu !
Takz'e rod budes' vz'dy urc'ovat podla podstatneho mena a nie podla podstatneho mena, ktore sa pretvorilo na pridavne meno.
Napr. HOLUBIC'IN ZOBAK, je v slovenc'ine [a myslim si, z'e aj v c'es'tine] vz'dy rodu muz'skeho podla substantiva : ZOBAK a nie podla HOLUBIC'IN, c'o je rodu z'enskeho [holubice - zobak].
Hovoris' predsa TEN HOLUBIC'IN ZOBAK a nie TA HOLUBIC'IN ZOBAK.
Gabrie, predsta urc'vanie rodu je vo vztahu : ukazovacie zameno - podstatne meno, a nie ukazovacie zameno - pridavne meno.
Pr'esn'e tak. A co kdyz' tu konstrukci ukazovaci' za'jmeno + podstatne' jme'no (napr'. ten riba) h'ceme zadjektivizovat? Psal jsi, z'e dostaneme ten ribe. To je logicke'. Jenz'e kdyz' toto pr'i'davne' jme'no chceme pr'ipojit k ta ku'n, jak to ud'ela's?
S my'm syste'mem je to jednoduh'e': riba, muz'ska' pr'i'pona -ic', adjektivni' koncovka -ski, kon, z'enska' pr'i'pona -ka. Tedy ribaic'ski konka.
